Horst Hrubesch, jméno, které rezonuje v uších fotbalových fanoušků po celém Německu i daleko za jeho hranicemi. Tento robustní útočník, proslulý svou silou, výbornou hrou hlavou a neústupností, se stal symbolem úspěšné éry německého fotbalu konce 70. a začátku 80. let. Jeho kariéra, plná gólů a trofejí, je příběhem o píli, odhodlání a schopnosti prosadit se i přes počáteční nepřízeň osudu.
Hrubesch se narodil 17. dubna 1951 v Hammu, průmyslovém městě v Severním Porýní-Vestfálsku. Jeho fotbalové začátky nebyly nijak oslnivé. Než se prosadil v profesionálním fotbale, pracoval jako tesař, což mu vyneslo přezdívku „Hrubesch, tesařská ruka“. Jeho cesta do nejvyšších lig byla trnitá, ale nikdy se nevzdal svého snu. Postupně se probojovával nižšími soutěžemi, až si ho v roce 1975 všiml Rot-Weiss Essen. Zde se jeho talent začal naplno rozvíjet a brzy se stal jedním z nejlepších střelců 2. Bundesligy. Jeho výkony neunikly pozornosti Hamburger SV, kde v roce 1978 nastala zásadní změna v jeho kariéře.
Příchod do Hamburku znamenal pro Hrubesche vstup do světa velkého fotbalu. Pod vedením trenéra Branka Zebeca se stal klíčovou postavou týmu, který dominoval německé Bundeslize i evropské scéně. Jeho spolupráce s Kevinem Keeganem, anglickou hvězdou, byla smrtící pro soupeřovy obrany. Hrubesch se stal mistrem v proměňování centrů v góly, a jeho hlavičkové souboje byly téměř neřešitelné. S Hamburkem získal tři tituly mistra Bundesligy (1979, 1982, 1983) a především triumf v Poháru mistrů evropských zemí v roce 1983, kde ve finále proti Juventusu Turín vstřelil jediný a vítězný gól. Tento gól, vstřelený hlavou, se stal legendou a upevnil Hrubeschovo místo v historii klubu i celého německého fotbalu.
Jeho úspěchy v klubu ho vynesly i do reprezentace. Reprezentační kariéra Horsta Hrubesche nebyla sice dlouhá, ale zato velmi úspěšná. Vrcholem byl bezesporu zisk titulu mistra Evropy v roce 1980. Ve finálovém utkání proti Belgii vstřelil Hrubesch oba góly a zajistil tak Německu vítězství 2:1. Tento výkon ho katapultoval mezi největší hvězdy evropského fotbalu a potvrdil jeho pověst gólového zabijáka. Hrál také na mistrovství světa 1982 ve Španělsku, kde Německo skončilo na druhém místě. Ačkoliv na tomto turnaji nevstřelil tolik gólů jako na Euru, byl důležitou součástí týmu a jeho přítomnost na hřišti budila respekt u soupeřů.
Po úspěšném angažmá v Hamburku Hrubesch krátce působil v belgickém Standard Lige a poté se vrátil do Německa, kde hrál za Borussia Dortmund. V roce 1986 ukončil aktivní hráčskou kariéru. I po skončení hráčské kariéry zůstal Hrubesch u fotbalu. Působil jako trenér, především mládežnických reprezentačních týmů Německa. S mládežnickými týmy slavil řadu úspěchů, včetně zisku titulu mistra Evropy do 19 let v roce 2008 a stříbrné medaile na olympijských hrách v Riu de Janeiru v roce 2016. Jeho trenérský styl se vyznačuje důrazem na disciplínu, týmovou práci a rozvoj individuálních schopností hráčů.
Horst Hrubesch je bezpochyby jednou z největších legend německého fotbalu. Jeho jméno je synonymem pro góly, bojovnost a úspěch. Jeho hlavičkové souboje, jeho góly v důležitých zápasech a jeho osobnost z něj udělaly ikonu, kterou si fanoušci budou pamatovat navždy. Jeho příběh je inspirací pro mladé fotbalisty, kteří sní o tom, že se prosadí v profesionálním fotbale. Ukazuje, že s pílí, odhodláním a vírou v sebe sama je možné dosáhnout i těch nejvyšších cílů. Horst Hrubesch, hlavičkový král a legenda, zanechal nesmazatelnou stopu v historii německého i evropského fotbalu.